Sdělení předsedy ČABT

Vážení  trenéři,  rozhodčí,  funkcionáři, hráči a hráčky.

Vy, kteří máte zkušenosti se založením klubu, nebo s jeho vedením, mi jistě můžete dát za pravdu, že vést basketbalový klub v konkurenci mnoha dalších sportů, je velmi složitá a náročná činnost. Vždy  upozorňuji každého hráče či hráčku, kteří mají zájem po ukončení aktivní hráčské kariery pokračovat v basketbale v jiné pozici, aby si uvědomili,  že nejjednodušší činností  je basketbal  hrát a nejsložitější činností je získat financování, organizovat jej, zajistit schopné trenéry a další personál, který musíte udržet pohromadě, aby vám klub fungoval. Bohužel, v různých „elitních“ kroužcích existují i různé názory na tuto víceméně dobrovolnou činnost právě těch z nás, kteří se snažíme udržet prestiž našeho sportu. Je třeba si uvědomit, že my nesloužíme představám jednotlivců, sloužíme širokému spektru basketbalové rodiny, která má název Česká basketbalová federace, která patří nám všem, klubům, které vychovávají děti, hráčky a hráče pro soutěžní basketbal a snaží se spojit sport s jejich budoucím profesním životem. Proto je důležité vážit si všech rozumných názorů a naslouchat jim. To platí i v každé jiné činnosti, zejména v té, kde konáme dobrovolnou práci, která dává smysl.  Každý člověk má v sobě zakódovanou určitou míru schopnosti k řešení situací, ke komunikaci s prostředím, k plnění úkolů. Vždy by mělo platit pravidlo, že pokud existují a budou existovat různé názorové rozdíly na činnost jednotlivců, klubů, oblastí a federace, a to jak v oblasti sportovní, tak v oblasti organizační, hledá se správné řešení ve všeobecné a racionální diskuzí, směřující ku prospěchu celé členské základny. Můžeme mít výhrady k těm, kteří nám je určitou formou tlumočí, ale nikdy by neměly přesáhnout obecný rámec slušnosti a oboustranného pochopení. Být asertivní, kreativní a slušný, je základem pro tolik potřebnou vzájemnou komunikaci. Ten, kdo má alespoň trochu malý přehled o personální oblasti, si musí být dobře vědom skutečnosti, že výběr těch osob, které by vyhovovaly lidem všem, jak se říká, nikdy neexistoval a nikdy existovat nebude. Je snad dostatečně známo, že pokud se někdo nějak projevuje, projevuje se tak stále, ve sportu i v osobním životě. Važme si proto dobrovolných  nadšenců i  opravdových  profesionálů, jak ve svém profesním životě, tak v basketbale.  Poznal  jsem  jich mnoho, pracoval jsem s nimi, mohl jsem sledovat jejich zaujetí pro práci, které jsem si vždy vážil.  Pamatujme, že než vyslovíme nějaké hodnocení, dobře si  jej zvažme. Někdy je pravdivé, někdy může být nepravdivé. Neschopní a až „ příliš“ schopní se postupně vyřazují sami!

Josef Mayer


Trenéři a funkcionáři,

působení trenéra, jako osoby, kterou můžeme zařadit do oblasti výchovného a vzdělávacího procesu, je neodmyslitelně spjato s pedagogikou a psychologií. Jeho postavení bychom měli v tomto procesu chápat jako činnost, která prochází celým vývojovým a výchovným cyklem dítěte od jeho postupného poznávání prostředí, až k pravidelnému a přirozenému plnění povinností ve školním prostředí, přes výběr volnočasových aktivit, až po jeho rozvoj, kdy se náročnost plnění povinností stupňuje až do myšlenkových pochodů potřebných k získání sebedůvěry, cestou které  by se dítě mělo následně  zařadit do každodenního života. Hovořím zde v obecné rovině, neboť trenéři pracují v mnoha sportovních odvětvích.  Rodina, škola, zájmy, mezi nimi sport, jsou tři hlavní opěrné body, které formují rozvoj osobnosti až do dospělého věku.

Dospělost neznamená dosažení věku 18 let, získání řidičského oprávnění a dalších možností, je to zejména povinnost, a to  povinnost dodržovat základní společenské normy a principy v podobě platných zákonů a nařízení, schopnost vyhodnocovat a řešit krizové situace, umět komunikovat napříč spektrem a zároveň umět přiznat chybu a omluvit se.

Když se nad předchozím odstavcem pořádně zamyslíme zjistíme, že někteří  lidé se dospělými nemohou stát za celý svůj život. Je to dáno mnoha faktory, ale hlavně tím, že nejsou ochotni o sobě přemýšlet a vyhodnocovat svoje vlastní chování a jednání ve vztahu ke svému okolí.

Basketbalisté byli a stále ještě jsou považováni za elitu týmových sportů!

Pokud se v tomto kontextu podíváme na basketbal, který je hodnocen jako sport, jenž v sobě zahrnuje kromě jiného pozitivní prvky sportovní, jako je například atletická průprava, rozvoj motorických dovedností,  tak  i rozvoj myšlení  a schopnosti  přizpůsobit se potřebám týmu, což je pro další život mladého člověka velmi důležitou součástí, musíme  konstatovat, že se nám vždy nedaří najít všechna optimální spojení a skloubit je tak, aby vše co děláme pro rozvoj basketbalu bylo funkční a řešitelné. Je to v zásadě normální stav stálého hledání cesty a přibližování se k  situaci, kdy se budeme domnívat, že jsme blízko cíle, ale  vzápětí zjistíme, že cíl je ještě pořádně daleko.

 Sportovní prostředí, tudíž i prostředí basketbalové nám ukazuje určitou míru rozevlátosti, která je dána jednak stavem naší společnosti  a  stále více i nesprávným postojem některých funkcionářů a trenérů, kteří se svým chováním,  někdy spojeným s verbálními projevy, často na hranici vulgarity, stávají špatným příkladem ovlivňujícím své okolí, zejména potom chování dětí, které si tento styl  jednání  velmi rychle osvojují a domnívají se, že takto vyjádřený nesouhlas je běžným, normálním projevem, který nikoho nepoškozuje a do prostředí sportu dokonce patří. Bylo by možná vhodné zvýraznit některé příklady z poslední doby, kdy se turbulentní situace ve federaci stala zřejmě akcelerátorem několika takových případů. Proto je třeba uvědomit si, že sport, basketbal, děláme především pro radost dětí, které když jim dáme správný příklad,  budou pod našim vedením zvyšovat svou výkonnost a ti nejlepší se stanou reprezentanty ať už v mužích, nebo v ženách, stanou se kvalitním trenéry, rozhodčími a funkcionáři. Nastal čas, abychom pochopili, že k nám do basketbalu  lidé přicházejí, ale musí nastat taktéž čas, kdy některým lidem dáme najevo, když to sami nepochopí, že budou muset odejít.

Josef Mayer

 


Vítejte

Česká asociace basketbalových trenérů (ČABT, původně SBT-Sdružení basketbalových trenérů) jako součást České basketbalové federace (ČBF) sdružuje trenéry působící v basketbalových klubech, oddílech a školách na území České republiky, jimž byla dle Trenérského řádu ČBF vydána trenérská licence. Činnost ČABT se řídí statutem ČABT, stanovami, řády a směrnicemi ČBF a platnými obecně závaznými právními předpisy.

Nejvyšším orgánem ČABT je valná hromada, která se schází jednou ročně. Valná hromada volí každých 5 let pětičlenný výbor ČABT, který prostřednictvím svých pravidelných schůzí zajišťuje funkčnost ČABT. Schůze výboru ČABT se řídí jednacím řádem.

V rámci ČABT jsou v jednotlivých oblastech ČR ustanoveny trenérsko - metodické komise (oblastní TMK), které zajišťují především vzdělávání trenérů, výběr a sledování talentované mládeže, spolupráci se školami, spolupráci s oblastními STK, přenos informací z výboru ČABT.



Aktuální informace

16.04.2021

..abychom se VŠICHNI semkli..

Vážení sportovní přátelé, trenéři i funkcionáři, nechceme Vám zbytečně upřesňovat situaci, ve kterém se spíše nepohybujeme, než pohybujeme. Sami vše vidíte, slyšíte a určitě to také po svém komentujete....

více

07.12.2017

Metodický věstník ČABT č.3
Sobota s basketbalem

Návod pro ty, kdo by chtěli uspořádat zábavný den plný basketbalu pro mladé hráče a hráčky. Ke stažení zde: Metodický věstník ČABT č.3 - Sobota s...

více

03.10.2017

Projekt Oblastních Metodiků ČBF
Popis projektu a náplň činnosti

Od srpna 2017 doplňuje ČBF skupinu programů zaměřenou na mládežnický a dětský basketbal o projekt Oblastních Metodiků ČBF (OM). Startuje tak rozvojový projekt České Asociace...

více